Mars (planeta)

Mars
Mars na snímku pořízené přístrojem OSIRIS neseným sondou ESA Rosetta
Symbol planety
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa	227 936 637 km 1,523 662 31 au
Obvod oběžné dráhy	1,429×109 km 9,553 au
Výstřednost	0,093 412 33
Perihel	206 644 545 km 1,381 333 46 au
Afel	249 228 730 km 1,665 991 16 au
Perioda (oběžná doba)	686,9601 d (1,8808 a)
Synodická perioda	779,96 d
Orbitální rychlost
- minimální	21,972 km/s
- průměrná	24,077 km/s
- maximální	26,499 km/s
Sklon dráhy
- k ekliptice	1,850 61°
- ke slunečnímu rovníku	5,65°
Délka vzestupného uzlu	49,578 54°
Argument šířky perihelu	286,462 30°
Počet přirozených satelitů	2
Fyzikální charakteristiky[1]
Rovníkový průměr	6792,4 ± 0,2 km (0,532 Země)
Polární průměr	6752,4 ± 0,2 km (0,531 Země)
Zploštění	0,005 89
Povrch	1,448×108 km² (0,284 Země)
Objem	16,318×1010 km³ (0,151 Země)
Hmotnost	6,4185×1023 kg (0,107 Země)
Průměrná hustota	3,933 g/cm³
Gravitace na rovníku	3,69 m/s² (0,376 G)
Úniková rychlost	5,03 km/s
Perioda rotace	1,026 (24h 37min 22,7s) d
Rychlost rotace	868,22 km/h (na rovníku)
Sklon rotační osy	25,19°
Rektascenze severního pólu	317,681° (21 h 10 min 44 s)
Deklinace	52,887°
Albedo	0,15
Povrchová teplota
- minimální	(−143 °C) 130 K
- průměrná	(−63 °C) 210 K
- maximální	(35 °C) 308 K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak	0,7–0,9 kPa
Oxid uhličitý	95,32 %
Dusík	2,7 %
Argon	1,16 %
Kyslík	0,13 %
Oxid uhelnatý	0,07 %
Vodní páry	0,03 %
Oxid dusnatý	0,01 %
Neon	0,000 25 %
Krypton	0,000 03 %
Xenon	0,000 008 %
Ozón	0,000 003 %
Metan	0,000 001 05 %

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Byla pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. s pevným horninovým povrchem pokrytým impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru nazvané Phobos a Deimos.

V období, kdy je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, lze Mars vidět na obloze celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale pravděpodobně k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, Egypťané, Babylóňané i Řekové, tuto „putující hvězdu“ znaly a měly pro ni své pojmenování. Kvůli načervenalému nádechu způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.

Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století již takřka 20 úspěšných automatických sond. V současné době je na oběžné dráze kolem Marsu šest funkčních sond (Mars Odyssey, Mars Express, Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Orbiter Mission, MAVEN a ExoMars TGO) a na povrchu planety dvě funkční vozítka (Curiosity a Perseverance) spolu s jednou funkční nepohyblivou sondou InSight. Díky sondám se povedlo zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období a v principu porozumět jevům, k nimž na planetě dochází.