NuSTAR

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

---

Komentář: nejsou uvedeny osudy sondy a výsledky pozorování v dalších letech, funkčnost mnohonásobně přesáhla původně plánované trvání

Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

---

Komentář: pozůstatky strojového překladu

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

NuSTAR
Jiné názvy	SMEX-11, Explorer-93
COSPAR	2012-031A
Start	13. června 2012
Kosmodrom	Stargazer, Kwajalein, Marshall Islands
Nosná raketa	Pegasus XL
Typ oběžné dráhy	nízká oběžná dráha Země
Trvání mise	2 roky (původně plánované trvání)
Provozovatel	NASA/ JPL
Výrobce	Orbital Sciences, ATK Space Components
Program	Program Explorer
Hmotnost	350 kg (772 lb)
Parametry dráhy
Dráha Geocentrická dráha Excentricita dráhy 0.0011491 Apoapsida 612.6 km (380.7 mi) Periapsida 596.6 km (370.7 mi) Doba oběhu 96.8 minutes Výkon 729-750 W Výkon teleskopu 3 až 79 keV Měření Rentgeonvé záření
Oficiální web	https://www.nustar.caltech.edu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NuSTAR je kosmická sonda nesoucí teleskop, který zaznamenává rentgenové záření. Sonda pracuje v rozmezí 3 až 79 keV.^[1] Název sondy je akronym z anglického pojmenování Nuclear Spectroscopic Telescope Array.

NuSTAR je jedenáctou misí NASA v rámci programu satelitů Small Explorer (SMEX-11) a má pořadové číslo Explorer-93 v rámci programu Explorer. Jedná se o první misi kosmického teleskopu zaměřeného na snímání rentgenového záření vyšších energií na kvalitnější úrovni, než bylo pozorování rentgenové observatoře Chandra^[2] a XMM-Newton z roku 1999. Sonda byla vypuštěna 13. června 2012 (start byl z důvodu softwarových problémů zařízení odložen z původního termínu 21. března 2012). Primárním cílem je získávat data z pozorování velmi vzdálených galaktických výdutí a obřích černých děr o rozměrech miliardkrát větších než je Slunce, ať se nachází v Galaxii v Andromedě, nebo také v oblastech, které pozorovaly sondy Chandra, Hubblův dalekohled a Spitzerův dalekohled. Cílem mise je také zjistit, jakým způsobem jsou částice urychlovány při emitaci za vysokých energií. Hlubší poznání těchto procesů má vést k pochopení toho, jak vznikají prvky během explozí velmi masivních umírajících hvězd a supernov.^[3][4][5] Rozložení prvků v časoprostoru vesmíru se odhaduje pomocí pozorování pozůstatků, které jsou nazvány "zbytky supernov" (SNR - supernova remnant). Po naplnění dvouleté plánovené délky mise zůstala sonda funkční i v dalších letech.